Šestinedělí

ŠESTINEDĚLÍ

 

Můžete žít v přesvědčení, že jste silná, vyrovnaná, emancipovaná žena, která se na příchod potomka připravila. Pak ale porodíte a VŠE je vzhůru nohama!! Ráda bych řekla, že mám kamarádky, které byly v šestinedělí v pohodě a některé si to o sobě dokonce myslí (já teda taky :)). Bohužel ruku na srdce dámy, v pohodě jsme nebyly :)

 

Nejdůležitější radou je se z toho nepos*at! Tak jako ostatně ze všeho v životě.

 

9 měsíců pod srdcem nosíte to nejcennější, jste jedno tělo, vše děláte společně a najednou vaše srdce začne tlouct v tom malém tělíčku vedle vás a vy se s tím musíte srovnat. Já jsem se na syna nemohla vynadívat, zároveň mi ale “prázdné” břicho bylo hrozně nepříjemné! Byl to příšerně divný pocit, když se v břiše nic nepohlo. Na druhou stranu to byl božíííííí pocit se ohnout a zavázat si třeba sama tkaničky! Chápete to? JÁ jsem se mohla konečně ohnout a sebrat něco ze země aniž bych u toho vypadala jako Obelix! A tohle je jen jeden z mála úsměvných paradoxů, kterých je šestinedělí plné. Ty další jsou už o mnoho horší! Taky jste se tolik tešily až se maličké narodí? A najednou nevíte co máte dělat!! Jste na konci svých sil a miminko pořád pláče? Co mu je? Přece jsem vyzkoušela vše!! Tak proč???? Skoč raději zpět do břicha a zase budeme dělat vše společně a já se (sice nepohodlně) zase vyspím. Tohle je myšlenka, která musela několikrát proletět hlavou každé novopečené maminky.

 

Proč je to období tak náročné?! Odpověď je jednoduchá, na vině jsou opět hormony! Vaše tělo se na porod připravovalo skoro 10 měsíců a najednou se za 6 týdnů má vše hodit zase do normálu? A do toho všeho mé oblíbené - NEVYŽÁDÁNÉ DOTAZY A RADY OKOLÍ! V šestinedělí bylo jen pár vyvolených, se kterými jsem mluvit chtěla a od kterých jsem rady očekávala a přijímala. Dnes už se s nevyžádanými radami vyrovnat dovedu. V šestinedělí ale každá nevyžádaná rada byla zabiják sebevědomí. Proč mi to říká? Dělám to snad špatně?!

To nejhorší polevilo asi 14 dní po porodu, kdy jsem měla pocit, že to zase začínám být já. Ale ještě i tak byl celý následující měsíc těžký.

 

Co bylo tím nejtěžším? Malého trápily břišní koliky a proto se první týdny hodně naplakal. I když jsem věděla, že ho koliky nijak neohrožují na životě a prostě ho “jen” bolí, tak vyrovnat se s tím, že můj miláček pláče a já to nemůžu změnit bylo pro psycho šestinedělku šílené. Proto jsem se rozhodla, že prdíky a břichabol si zaslouží jeden samostatný post, který pro vás právě připravuji.

 

V šestinedělí je tím nejdůležitějším naučit se žít společně s novým členem domácnosti. Dovolte mi ještě jednou vypíchnout slovo SPOLEČNĚ, protože tak jako ve vztahu partnerském to do budoucna ani s miminkem nebude dělat dobrotu, když budete žít vedle sebe a nenajdete k sobě tu správnou cestu.

Proto už před porodem uvažujte o rozdělení rolí a úkolů, které s sebou příchod miminka ponese. My ženské si toho na sebe umíme naložit až moc, tak se nebojte zapojit tatínka hned od prvních dní doma. Díky tatínkově náruči se uvolní na chvilku i ta vaše a můžete si tak v klidu dát sprchu nebo se věnovat starším sourozencům miminka. Zastávám názor, že tatínek nehlídá, tatínek se stará, protože je to taky rodič a je třeba, aby si s miminky vytvářeli pouto již od prvních dní. Na druhou stranu ještě pevněji zastávám názor, že máma musí být máma a miminka ze všeho nejvíc potřebují právě svou maminku. Máte to štěstí, že babičky na vás a váš uzlíček štěstí mají čas a třeba se k vám i na nějaký čas nastěhují, tatínek funguje na 100%? To je skvělé! Doporučuji si ale dát pozor, aby toto pohodlí nesklouzlo k tomu, že se z vás stane “kojná”, které donesou miminko na kojení a potom ihned putuje do náruče jinam. Může se vám pak stát, že si k sobě s miminkem budete cestu hledat složitěji nebo ji v tom horším případě ani nenajdete.

 

Psychická vyrovnanost k šestinedělí nepatří :) Pokud ale máte pocit, že si opravdu nevíte rady, necítíte se dobře nebo vás napadají ty nejčernější myšlenky, tak se ihned svěřte otci dítěte, své mámě, tátovi, kamarádce nebo prostě komukoli ke komu máte důvěru. Často tyto problémy s šestinedělím odezní. Vždy je však lepší vyhledat pomoc a dobrou radu. A protože máma v pohodě znamená dítě v pohodě, tak vše řeště včas. Já o sobě (docela hrdě) říkám, že jsem kojoteroristka a kojení tedy maximálně podporuji, musím však dodat, že pokud vaše psychika vyžaduje medikaci, tak je třeba zvážit plusy a mínusy a netrvat na kojení, které dřív nebo později bude jen jedním stresem. Kojení je o vás dvou a musí dávat oběma, pokud je to jednostranné a vy trpíte, je to špatně. Ale o kojení a umělé výživě zase někdy příště…

 

Extra tipy!
Nezapomeňte, že tatínkové mají nárok na otcovskou dovolenou. Tu je možno čerpat pouze v průběhu šestinedělí a jedná se o 7 po sobě jdoucích kalendářních dní. Tatínek žádá u svého zaměstnavatele a náleží mu 70% redukovaného denního vyměřovacího základu. Dávku vyplácí ČSSZ.

A to nejdůležitější na závěr je JÍDLO!!! Připravte si do mrazáku pár porcí navíc a když se rozhodnete přijímat návštěvy během šestinedělí, tak jim bez obav řekněte, ať vám přinesou jídlo. Přijímat budete pouze ty nejbližší a tak si objednejte u maminky nebo tchýně oběd. S láskou ho pro vás připraví. 

 

 

Všem v okolí šestinedělek přeji pevné nervy a vám holky velkou dávku tolerance samy k sobě! 

73085017_1139767022894663_4052187084113313792_n   

Napsala : Dita Vysoudilová 

 

 

 

/ecomail